Původně obec na Divoké Orlici na polsko–českých hranicích v Mladkovské vrchovině, prvně připomínána roku 1279, původně pohraniční osada kameníků, dnes tu zbylo jen pár samot.
Osada byla založena listinou Františka Adama z Bubna dne 22. dubna 1679 pro kameníky v pískovcových lomech. Byl tu objeven pískovcový kámen a pro jeho dobývání bylo potřeba získat pracovní síly. Žili zde převážně kameníci se svými rodinami. Byli osvobozeni od robot a daní a svou prací v lomech zajišťovali kámen pro stavbu panských usedlostí. Název Čihák je odvozen od slova číhati – číhalo se zde na kupce, kteří v těchto místech přecházeli hranice se zbožím a nechtěli zaplatit clo.
Osada Čihák je dnes součástí obce Klášterec nad Orlicí. Jde o rekreační enklávu, v roce 2009 zde bylo evidováno 16 adres, v roce 2011 tu žil jen jediný trvale hlášený obyvatel.
Na Čiháku stojí pozdně empírová kaple sv. Anny z roku 1849, před ní kříž z roku 1834.
V okolí celá řada malých dělostřeleckých objektů (tzv. řopíků), jeden přímo nad kaplí sv. Anny.
Barokní kostelík z roku 1732.
Třináct těžkých pěchotních srubů.
Nad obcí dělostřelecká pevnost Adam, nepřístupné, dodnes využíváno Armádou ČR jako sklady.
Množství dalších pevnůstek (řopíků).
Sport areál – pod vrchem Adam je lyžařský areál, adrenalinové centrum, sjezdovky, snowpark, snowtubing, půjčovna, lyžařská škola.
Na hřbitově kostnice z roku 1793, u kostela Kalvárie z roku 1779.
Pozdně empírová fara z roku 1844.
U mostu mariánský sloup z roku 1721.
Severně od obce při řece nepatrné stopy empírového loveckého zámečku zvaného „Lusthaus“ z roku 1806, zničen požárem roku 1936.
Tzv. Zemská brána je skalní průrva Divoké Orlice přemostěná turistickou Pašeráckou lávkou a pohraničním kamenným mostem z let 1900–1903 (technický skvost o jediném oblouku, práce italských a českých kameníků).
Jde o chráněný přírodní výtvor a oblíbené výletní místo. Je tak pojmenován skalnatý úsek Divoké Orlice protínající pod osadou Čihák napříč snížený hřbet Orlických hor. Předmětem ochrany je celý krajinný komplex s lesními porosty na svazích, loukami v těsném okolí řeky a balvanitým řečištěm Divoké Orlice, jejíž břehy jsou lemovány nápadnými skalními útvary.
O Pašerácké stezce z iDnes (pdf).
Zemská brána je přírodní rezervace a romantické údolí v rulových skalách se stěnami až 25 metrů vysokými. Orlickohorskou brázdou protéká řeka Divoká Orlice, pramenící na polském území (v rozsáhlých rašeliništích Topielisko a Czarne bagno). Od Trčkova až po Zemskou bránu tvoří Divoká Orlice státní hranici, v délce cca 30 km. Po počátečním poměrně klidném toku proráží v rezervaci Zemská brána horský hřeben, proniká do vnitrozemí a napájí Pastvinskou přehradu. Pro jedinečnou přírodní scenérii bylo toto území Zemské brány vyhlášeno přírodní rezervací (1987).
Most byl vybudován italskými dělníky v letech 1900–1903 a nově zrekonstruován a rozšířen v roce 2004. Z mostu vidíme balvanité řečiště Divoké Orlice, jak v tomto místě proráží skalní hřbet.
Přírodní rezervací Zemská brána je vyznačena naučná stezka stejného jména s mnoha zajímavostmi, jako např. Pašerácká lávka, Lusthaus, Ledříčkova skála a další. Začíná u mostu mezi Bartošovicemi v Orlických horách a obcí České Petrovice. Vede romantickým údolím Divoké Orlice do Klášterce nad Orlicí, osady zvané Amerika. Naučná stezka Zemská brána měří cca 2,5 km a cestou nás provází 10 naučných panelů, které návštěvníky seznamují s jejími krásami, rostlinstvem, živočichy a lidskou činností. Nejtěžším úsekem naučné stezky je překonání rozčleněné skalní stěny hned na začátku. Tento úsek mezi mostem a Pašeráckou lávkou není určen pro cykloturisty, ti musí místo objet a připojit se u Pašerácké lávky. Pašerácká lávka několikrát změnila svou podobu, poslední je z roku 2002, když předcházející vzala v roce 2000 velká voda.
Pravým břehem Divoké Orlice procházíme kolem pevnostních „řopíků“ a Ledříčkovy skály. Ve skále je malá jeskyňka, ve které podle pověsti žil loupežník Ledříček, přezdívaný Janošík Orlických hor.
Další podrobné informace o flóře, fauně a způsobu hospodaření lze získat při návštěvě na pečlivě zpracovaných panelech naučné stezky.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936–1938 jako součást Československého opevnění. V 70. letech 20. století začala být Hanička tajně přebudovávána na protiatomový kryt.
